Historie sboru

Léta 1877 - 1927

  Sbor dobrovolných hasičů ve Vysokém Chlumci byl založen 1. května 1887 na popud Františka Marata, rolníka ve Vápenici, Václava Jirků, řídícího učitele ve Vysokém Chlumci a jiných tehdy vlivných osob. Účelem sboru dobrovolných hasičů tehdy bylo „spořádaným spolupůsobením ochraňovati při nebezpečí ohně život i majetek občanů a zachovávati požární policejní řád“. Stanovy byly schváleny na základě usnesení obecního výboru ze dne 15. května 1887. Zpočátku měl sbor 28 členů. Starostou sboru se stal František Marat, který funkci vykonával až do roku 1927, jednatelem byl Václav Jirků.

  V roce 1889 ze začalo jednat o upravení kůlny pro stříkačku u školy (mezi čp. 5 a školou), avšak r. 1890 byla stavba odložena a v následujícím roce bylo rozhodnuto pro tento účel využít stodoly ve škole. V roce 1892 bylo rozhodnuto přispět na výzbroj mužstva a zřízení tzv. leziště z obecní pokladny. Leziště bylo postaveno v následujícím roce. Sbor byl rozdělen na odbory „lezců“ a „stříkačníků“.

  V roce 1898 byl přijat návrh Josefa Fejta, aby stará stříkačka byla prodána ve veřejné dražbě. Nová byla zakoupena v roce 1901 u firmy Smekal v Praze (tzv. berlovka). Téhož roku byla celá obec vzrušena písemnou výhružkou, že Vysoký Chlumec vyhoří, proto od 27. února do 9. března vykonávali členové podle daného seznamu noční hlídky. V roce 1912 se konal ve Vysokém Chlumci župní sjezd. Roku 1914 byl přijat řád k hašení ohně, od té doby byli pojištěni i koně jedoucí k požáru. 26. června se hasičský sbor zúčastnil oslav 50 let trvání hasičského sboru v Sedlčanech.

  Hasičský sbor již od svého počátku mnohokrát zasahoval při požárech nejen v obci, ale i v okolí. V rove 1897 zasáhnul 4krát, v letech 1897-1926 celkem 54 krát.

  Sbor měl svou zábavnou knihovnu, která při založení sboru obsahovala 50 svazků, v roce 1926 85 svazků. Knihy byly v roce 1927 dlouhodobě propůjčeny obecní knihovně. Technická knihovna měla v roce 1926 12 svazků Hasičských rozhledů.

  Do roku 1927 uspořádal sbor 16 přednášek, 2 koncerty, 4 divadelní představení, 31 plesů, 31 veřejných cvičení a 108 vycházek.

  Jako zdravotníci (samaritáni) působili od roku 1925 4 členové sboru, který byli odborně vyškoleni. Hasičský sbor v roce 1927 vlastnil: 1 čtyřkolovou stříkačku, 1 berlovou stříkačku, 7 hydrantů, 140 m hadic, 1 savici, 1 žebřík opěrací, 2 žebříky hákové, 2 kukly, 2 svítilny, 25 výzbrojí mužstva. Cena inventáře byla odhadnuta na 32 000 Kč.

  10. července 1927 se konala slavnost ke 40. výročí založení sboru. Slavnost byla velice pečlivě připravena, dlouholetým členům byly uděleny diplomy, hasiči předvedli ukázkový požární útok, konal se koncert a taneční zábava. Slavnosti se kromě ostatních význačných osob zúčastnil zdejší rodák dr. Emanuel Ježek, který přednesl slavnostní projev.

Léta 1928-1945

  V roce 1928 měl sbor 37 činných, 27 přispívajících a 1 čestného člena. Starostou sboru z úcty k vysokému stáří a dlouholeté činnosti byl opět zvolen František Marat, jeho náměstkem Jaroslav Pečený a jednatelem Karel Kožmín. Konalo se 8 schůzí 28 cvičení, 4 veřejná cvičení a 2 divadelní představení. Přestože bylo léto v tomto roce velice suché (konaly se noční ochranné hlídky složené z 2 členů hasičského sboru a 2 místních občanů), tak nebyl v obci ani v jejím okolí žádný požár. Tohoto roku také zemřeli Josef Pečený a František Marat, zakladatelé sboru.

  Od roku 1934 byla zavedena nová matrika členů a požární kniha. Sbor měl 35 činných a 42 přispívajících členů. Bylo pořádáno 7 členských schůzí, 1 divadelní představení a 1 ples. Sbor se také zúčastnil okresní výstavy v Sedlčanech. Zasahoval při požárech v Ředicích, v Trkově a v Libíni. Byl podán návrh na založení ženského sboru, do kterého se mohly hlásit ženy a dívky od 16 let.

  Nová motorová stříkačka s elektrickým reflektorem a příslušenstvím byla zakoupena v roce 1935. Na její pořízení byla uspořádána v obci veřejná sbírka, zbytek potřebného obnosu byl vypůjčen v záložně. Stříkačka byla dodána 20. listopadu a ihned vyzkoušena, její výkon plně uspokojil.

  V roce 1936 měl sbor 30 činných a 33 přispívajících členů. Konalo se 9 schůzí, 1 ples, 1 divadelní představení, 6 cvičení se stříkačkou a 8 teoretických cvičení. Sbor vyjel k požáru usedlosti v Ústupenicích.

  Při pravidelných volbách v roce 1937 byl zvolen starostou Josef Tůma z Vápenice, velitelem František Michálek ml., náměstkem Josef Dvořák st., jednatelem Stanislav Ježek. 18. července hasičský sbor veřejně oslavil 50 let od svého založení. Uspořádal 3 divadelní představení, při této příležitosti se opět projevila potřeba vlastního jeviště – sbor si musel jeviště půjčovat od místního spolku sokola. Sbor vyjel k požárům do Veselíčka a do Rudolce, zakročil při požáru nákladního auta ve Vysokém Chlumci.

  Roku 1939 dochází k reorganizaci československého hasičstva a jsou změněny stanovy. Konaly se volby, navrženi a zvoleni byli: starosta Josef Tůma, velitel Karel Kožmín, náměstek Josef Dvořák, jednatel Stanislav Ježek. Jako divadelní představení byl symbolicky vybrán Strakonický dudák J. K. Tyla.

  V letech 1940 – 1945 se členské schůze nekonaly, jediný záznam z valné hromady nese datum 25. leden 1942.

1945 - 1990

  První zápis po druhé světové válce pochází až z 10. února 1946, kdy se konala řádná valná hromada. Starostou byl opět zvolen Josef Tůma, náměstkem starosty Karel Kožmín, velitelem Antonín Švagr, náměstkem velitele František Cihlář a jednatelem Stanislav Ježek.

  V roce 1951 je vydán nový organizační řád, sbor změnil název na „Místní jednota Československého hasičstva“. Předsedou byl zvolen Josef Vlach, čestným předsedou Karel Kožmín, 1. místopředsedou Josef Chlasták, 2. místopředsedou František Cihlář a jednatelem Stanislav Ježek. Velkým problémem tohoto, ale i následujících let je velmi špatný stav sborového auta, které bylo téměř neustále nepojízdné. Naštěstí v roce 1953 byla sboru přidělena nová a silná stříkačka s příslušenstvím a hadicemi. Stará byla předána do Chválova.

  Od roku 1955 zastává funkci předsedy Josef Michálek, v roce 1959 je zvolen Stanislav Ježek. Téhož roku vypukl velký požár v objektu místního statku. Nepřipravenost a malá pohotovost místních hasičů, stejně tak jako zanedbání požárních předpisů vyvolalo velkou kritiku. Byla proto přijata opatření ke zlepšení výcviku hasičů, technického stavu výzbroje a požárního zabezpečení v obci. Na budově MNV byla instalována siréna. V 60. letech se uskutečnilo několik vlastivědných zájezdů (Praha, Karlštejn, Koněpruské jeskyně, Chodsko, Lipno, Liberec). V roce 1966 byl postaven sušák na hadice. Přístavba zbrojnice byla zahájena v roce 1968 a dokončena v roce 1971.

  V letech 1966 – 1969 vykonával funkci předsedy Josef Novotný, 1969 – 1971 Bohuslav Svatek a od roku 1971 Stanislav Pech. Po něm vykonává funkci předsedy Pavel Seifert.

  V roce 1974 získává spolek auto Tatra 805. Shrneme-li činnost sboru v 70. a 80. letech zjistíme, že celým obdobím prostupuje nemálo akcí, které se pravidelně opakují. Namátkou lze uvést besedy s dětmi základní a mateřské školy, které jsou spojovány s ukázkami požární techniky i s promítáním tématických filmů. Při sboru pracují dva kroužky mladých hasičů, které se mohou pochlubit pěknými výsledky – 1. místo mladších žákyň v okresním branném závodě v roce 1984. Dále hasiči pořádají akce, jako jsou např. dětský den, taneční zábavy, sběr kovového odpadu atp.

  V roce 1987 sbor veřejně oslavil 100 let svého trvání. K této příležitosti vyšla brožura s názvem "Sto let požárního sboru ve Vysokém Chlumci". Publikace kromě historie hasičského sboru obsahuje i stručný přehled historie chlumeckého hradu a obce.

V roce 1988 získal sbor do užívání automobil CAS 25 RTHP, které hasičský sbor využívá při zásazích a jiných akcích až do současné doby.

Po roce 1990